17. listopad je jeden z nejdůležitějších dat moderních dějin našeho státu.

17. listopad 1939 symbolizuje nástup krutého a intensivního období nacistické totality, která pak rychle přechází do další dlouhé totality komunistické.

17. listopad pak symbolizuje konec té diktatury komunistické.

Kde jsme dnes? Má stále cenu připomínat si tuto historii? Není to již vyčpělé téma?

Každý rok si připomeneme 17. listopad položením věnců na známých místech, možná už trochu schematickými projevy řečníků a slavnostními shromážděními s koncerty.

Všichni už aspoň trochu znají osudy nejvýznamnějších osobností novodobých dějin. Známe však lidi, kteří žili a trpěli nespravedlností jen třeba kousek od našeho bydliště, v našem regionu? Jejich osudy mohou být stejně inspirativní jako osudy těch obecně známých osobností.

A mladí lidé, kteří jsou v našich dějinách často hybateli dějin, by i dnes měli znát dobře historii. A ještě lepší je si historii kolem sebe aktivně nacházet, diskutovat, přemýšlet o ní, hledat pravdu a předávat ji jiným.

A ti, kteří již něco prožili, nechť jsou optimisty a vzpomínají na to dobré, krásné a radostné, co nám přinesl listopad 1989.

Svoboda a demokracie není samozřejmá a pohled do okolního světa nám dává za pravdu. Pořád jsou zde lidé, kteří se snaží zcela na úkor druhých získat neoprávněnou moc rozhodování o osudech druhých. Jsou zde líbiví demagogové nabízející nesplnitelné, samozvaní mesiáši pořádku, kteří napraví vše špatné a autoritářští vůdcové s touhou vládnout pevnou rukou pro „blaho nás všech“.

Tento projekt má za cíl připomenout si historické zkušenosti a osudy a  konfrontovat je s dnešní realitou, abychom si  tak lépe uvědomili křehkost a zranitelnost  demokracie.

Hradecký memoriál chce ztvárnit tuto základní ideu neotřele přirozenými vyjadřovacími prostředky:

Hudbou Obrazem  Slovem

…… s nálepkou: „Nepromlčeno“